Umístění: Lannova třída
Iónský sloup je vysoká betonová socha připomínající sloup sestavený z automobilových pneumatik. Nejde však o skutečné pneumatiky, ale o jejich betonové odlitky, respektive sochařské reprodukce. Socha má podobu vysokého sloupu umístěného na náměstí. Působí mohutně, těžce a je souměrná. Z dálky připomíná sloup složený z opakujících se kruhových segmentů. Hlavní část sloupu má průměr přibližně 50 centimetrů, zatímco horní část je široká asi 1,5 metru. Výškou sahá přibližně do úrovně druhého patra okolních domů na Lannově třídě.
Celá socha je provedena v odstínech šedé. Spodní části jsou světlejší, popelavě šedé, místy téměř bílé. Horní část je tmavší, grafitově šedá a výrazněji stínovaná. Betonový povrch je matný, místy znečištěný, s patrnými barevnými změnami a tmavými stékajícími stopami. Materiál se nesnaží napodobovat hladký kámen, ale zachovává si drsnou strukturu, drobné oděrky a nepravidelnosti typické pro beton.
Úplně dole se nachází široký kruhový prvek připomínající velkou pneumatiku položenou na zemi. Slouží jako podstavec. Má silně zaoblený okraj a výrazný vzorek. Na povrchu jsou geometrické motivy – klikaté linie, drážky a opakující se obdélníkové výstupky. Tento spodní prstenec je širší než všechny nad ním, a proto opticky stabilizuje celou kompozici.
Nad podstavcem jsou na sebe naskládány další betonové prstence připomínající pneumatiky. Jsou umístěny jeden na druhém jako vodorovné kruhy. Liší se šířkou, průměrem i vzorem. Některé mají jemné pravidelné drážky, jiné jsou hrubší, s výraznými výstupky a hlubšími rýhami. Díky tomu nepůsobí tělo sloupu jednotně, ale skládá se z mnoha vrstev, z nichž každá má vlastní rytmus a strukturu.
Ve spodní a střední části je skladba nejlépe čitelná. Betonové „pneumatiky“ zde tvoří pravidelně vrstvený sloup. Jejich boky jsou zaoblené a mezery mezi nimi vytvářejí tmavé vodorovné spáry, které jasně rozdělují sochu na jednotlivé segmenty. Na některých místech beton působí zaprášeně nebo lehce opotřebovaně. Ve vzorku pneumatik se usazuje tmavší nečistota, která zvýrazňuje reliéf povrchu.
Směrem vzhůru sloup tmavne a působí opticky těžším dojmem. V horní části se opakují prstence s hlubokým vzorem. Jeden z nich vytváří kolem výrazný pás složený z pravidelných výstupků. Nad ním jsou umístěny ještě tmavší prstence. Jejich detaily jsou méně čitelné, stále však připomínají pneumatiky.
Směrem vzhůru sloup tmavne a působí opticky těžším dojmem. V horní části se střídají prstence s různě výraznými vzory. Dva z nich mají vzor s výraznými kulovitými výstupky a vytváří nápadný pás. Nad ním následují další, tmavší prstence, jejichž povrch je hůře čitelný. Přesto je zřejmé, že i ony vycházejí z tvaru a struktury automobilových pneumatik
Vrchol sochy odkazuje na hlavici iónského sloupu. Po obou stranách horní části vystupují dva kruhové útvary uspořádané souměrně. Připomínají svinuté voluty, které jsou typickým znakem iónského řádu. Jsou sestaveny ze sedmi kruhových segmentů připomínajících pneumatiky – šesti menších a jednoho většího uprostřed. Útvary vystupují do stran, opticky rozšiřují vrchol sochy a vytvářejí charakteristický tvar iónské hlavice. Jejich středy zůstávají prázdné, takže je skrz ně vidět okolní městská zástavba.
Zajímavostí této sochy je propojení dvou odlišných světů. Na jedné straně odkazuje ke klasické architektuře – má podstavec, tělo i hlavici a její název přímo odkazuje na iónský sloup. Na druhé straně jsou všechny tyto části vytvořeny z objektů připomínajících automobilové pneumatiky, tedy z běžných užitkových předmětů spojených s dopravou a současným městským prostředím. Beton navíc zdůrazňuje hmotnost a monumentálnost celé kompozice. Nejde o odlehčenou hru s tvary, ale o masivní šedý objekt, který převádí motiv pneumatiky do jazyka monumentální sochy a architektury.