Lokalizace: náměstí Přemysla Otakara II
Sochu tvoří dva velké rezavé kovové objekty stojící proti sobě. Tvarem připomínají průmyslové nádrže. Na první pohled mohou připomínat pozůstatky průmyslových zařízení, stroje, nebo sila. Stačí se však zadívat o něco déle. Jejich naklonění, kruhové otvory i název díla začnou postupně připomínat dvě rytířské přilby obrácené čelem k sobě. Objekty stojí v rohu historického náměstí a svou výškou sahají přibližně do úrovně třetího patra okolních měšťanských domů.
Oba objekty jsou si velmi podobné. Jsou vytvořeny stejným způsobem a působí téměř jako zrcadlový obraz. Dělí je přibližně tři metry prostoru, jako by proti sobě stáli dva protivníci těsně před soubojem.
Povrch obou objektů tvoří tmavě rezavý kov. Je matný, poznamenaný časem i povětrností. Jsou na něm patrné svislé stopy po stékající vodě, změny zabarvení, koroze i nepravidelné skvrny. Odstíny přecházejí od tmavě hnědé přes načervenalou rez až téměř k černé.
Každý z objektů stojí na čtyřech krátkých válcových nohách zakončených plochými patkami. Nepůsobí jako podstavec. Jen mírně nadzvedávají mohutné tělo sochy nad zem, podobně jako podpěry průmyslové nádrže.
Základ každé sochy tvoří mohutný vodorovný válec široký přibližně dva metry. Na obou koncích je zaoblený. Povrch není hladký. Objevují se na něm pravidelné svary a konstrukční spoje připomínající způsob, jakým byly podobné technické objekty vyráběny.
Přibližně ve dvou třetinách výšky se válec výrazně zalamuje. Nejprve se vyklání dopředu a vzápětí se vrací zpět. Vzniká tak ostrý zlom připomínající vysunuté hledí přilby. Nad ním se horní část válce znovu mírně naklání, tentokrát opačným směrem. Celá silueta díky tomu získává napětí a pohyb. Horní zakončení válců nejsou vodorovná, ale kopírují jejich sklon. Uprostřed každého z nich vystupuje krátká svislá trubka.
Právě zalomení válce proměňuje průmyslovou nádrž v něco mnohem známějšího. Najednou se před námi objevuje zjednodušená rytířská přilba s výrazným hledím chránícím obličej. Oba „rytíři“ se naklánějí směrem k sobě. Levý míří doprava, pravý doleva. Jejich vystouplá hledí se téměř setkávají. Jeden z objektů má přitom zlom umístěný o něco výše než druhý, takže celek nepůsobí dokonale souměrně, ale živěji a dynamičtěji.
Dojem rytířských přileb ještě posilují kruhové prvky umístěné v horní části válců. Nachází se přesně tam, kde bychom očekávali průzory pro oči.
U jednoho objektu jsou v těchto otvorech zasazeny třílisté prvky připomínající lopatky ventilátoru. Druhý objekt má na stejném místě mírně vypouklé kruhové kryty s malým otvorem uprostřed.
Na obou sochách se v různých výškách objevují další kruhové otvory, nejvíce jich je ve spodních částech. Některé umožňují nahlédnout do tmavého nitra válců. Na jednom místě, přibližně ve výšce očí dospělého člověka, otvor prochází skrz celý objekt. Úzkým průhledem je vidět prostor na druhé straně rezavé konstrukce.