Brouci od Ateliéru Scoolpt / Michala Trpáka


Lokalizace: areál zámku Hluboká – nedaleko jízdárny

Skupinu soch tvoří tři velcí zástupci hmyzí říše: dva brouci a jedna kobylka. Objekty stojí na trávníku v areálu zámku Hluboká, nedaleko jízdárny. Jsou mnohonásobně větší než skutečný hmyz. Díky jejich měřítku je možné dívat se na ně jako na obyvatele travního světa z bezprostřední blízkosti. Jako by se člověk zmenšil na velikost mravence a mohl se s brouky setkat tváří v tvář.

Sochy jsou vytvořeny z betonu, keramické mozaiky a tenkých ocelových nohou. Beton tvoří mohutná zaoblená těla hmyzu. Keramická mozaika pokrývá jejich hřbety, hlavy i zadečky drobnými kruhovými prvky. Ocelové nohy jsou černé, tenké a zalomené. Díky nim hmyz neleží přímo na zemi, ale vznáší se nízko nad trávou.

Největší pozornost přitahují dva brouci stojící blízko sebe. Působí dojmem, jako by se právě vydali jeden druhému naproti. Jeden směřuje směrem k zámku, druhý opačným směrem. Oba mají nízká široká těla dlouhá přibližně jeden a půl metru. Každý se skládá z velkého vypouklého zadečku a menší hlavy. Zadečky mají podobu vysokých zaoblených kupolí. Připomínají krunýř nebo ochrannou schránku. Jsou oblou ze všech stran a měkce přecházejí směrem k zemi.

Povrch brouků pokrývají stovky drobných kulatých keramických dílků. Připomínají knoflíky, víčka nebo malé mozaikové kamínky. Jsou uspořádány hustě a v pravidelných řadách. Zblízka lze rozlišit jednotlivé kruhy. Z větší vzdálenosti se spojují do pruhů, rytmů a vzorů na krunýři.

Hlavy brouků jsou nižší a menší než jejich zadečky. Jsou silně zaoblené a vystupují z přední části těla. Po stranách hlavy se nacházejí vypouklé červené plochy. Lze je vnímat jako oči. Jsou výrazné, kulaté a okamžitě přitahují pozornost.

Každý brouk stojí na šesti černých nohách. Nohy jsou tenké, kovové a výrazně zalomené. Vyrůstají zpod těla a nadzvedávají je nad trávu. Nejsou zpracovány realisticky. Připomínají spíše ohnuté kovové tyče než skutečné hmyzí končetiny. Země se dotýkají pouze v několika bodech. Díky tomu působí brouci lehce, přestože jejich betonová těla jsou velká a těžká.

Oba brouci jsou zdobeni keramickou mozaikou. Jejich těla mají podobnou kompozici vzorů, liší se však barevností. Zadečky zdobí podélné pruhy. U jednoho brouka mají béžovou a zelenou barvu, u druhého zlatou a červenou. Přední části krunýřů tvoří jednobarevné plochy a stejně jednobarevné jsou i hlavy. První brouk má béžový krunýř a zelenou hlavu, druhý červený krunýř a zlatou hlavu.

Třetím zástupcem této skupiny je kobylka. Má delší a štíhlejší tělo než brouci. Její silueta je více protažená do délky. Nejvýraznějším prvkem jsou dlouhé nohy, zejména zadní, uzpůsobené ke skákání. Zatímco brouci připomínají nízké kupole na drobných nohách, kobylka působí lehčeji a lineárněji. Je spíše sochařskou představou hmyzu než jeho přesným zobrazením. Zdůrazňuje jeho nejcharakterističtější znaky – protáhlé tělo, silné zadní nohy, lehkost a připravenost ke skoku.

Kobylka je zdobena kovově působícími barvami. Přední část těla má stříbrnou, zadeček zlatou. Oči mají stejnou červenou barvu jako oči brouků.

Všechny tři sochy je možné obejít ze všech stran. Návštěvník může porovnávat jejich tvary, barvy i vzory a třeba spočítat keramické puntíky na jejich krunýřích. Organizátoři festivalu Umění ve městě návštěvníky zvou, aby se „nechali unést na hřbetě malého brouka a objevili život v trávě z jiné perspektivy“.

AA