„Gaia z Lipna“ je monumentální prolamovaná socha ve tvaru lidské hlavy. Zobrazuje pouze hlavu s krkem, bez trupu. Jedná se o velkou sochu, zřetelně větší než člověk. Je vysoká 3,5 metru a široká asi 2 metry. Socha působí lehce a téměř průsvitně, ačkoli je vyrobena z kovu. Hlavním stavebním materiálem jsou desítky, či spíše stovky kulatých obručí různých průměrů, spojených do jedné prostorové sítě. Prakticky zde nenajdeme žádné hladké stěny ani plné plochy. Vše je sestaveno z opakujících se kruhů: malých, středních i velkých. Některé mají velikost mince, jiné připomínají talíře nebo malé obruče. Čím blíže k okrajům obličeje, tím je uspořádání hustší a preciznější.
Pro tuto sochu je důležitý její kontext a okolí. Objekt stojí na konci mola nad vodní plochou. Konec mola má zaoblený tvar. Socha byla umístěna do geometrického středu pochozí plochy. Pozadím objektu je hladina jezera a na protějším břehu vegetace a kopce.
Kovová síť objektu má tmavou, grafitovou barvu. Povrch obručí je matný. Právě tato tmavá kresba čar tvoří obrys hlavy. Prázdné prostory mezi kruhy zůstávají stejně důležité jako samotný kov. Díky nim není socha uzavřeným tělesem, ale formou dýchající světlem a vzduchem. Na některých místech byly do kulatých otvorů vloženy barevné, poloprůhledné skleněné disky. Ve srovnání s počtem prázdných kruhů jich je jen málo, ale upoutávají pozornost. Některé z nich jsou sytě modré, jako sklo obarvené kobaltem. Jiné jsou žluté, mléčně bílé, světle modré a červené. Tyto barevné prvky netvoří pravidelný vzor. Jsou rozptýleny po celé hlavě jako jednotlivé akcenty či světelné body. Většinu z nich lze spatřit v oblasti obličeje a tváří, objevují se však i výše, v oblasti čela a klenby lebky. Když se pozorovatel přiblíží k objektu, odhalí se povaha těchto barevných prvků. Mají strukturu připomínající minerály nebo drahé kameny. Jsou krystalické. Mají nepravidelný tvar složený z malých faset, hran a zlomů. Vytvářejí ostré výčnělky, štěrbiny a třpytivé plochy.
Socha stojí na nízkém, kulatém podstavci. Z něj vyrůstá krátký krk, který zvedá a podpírá celou hlavu. Krk je štíhlý, mírně zúžený. Hlava má mírně narušené proporce – to je nejviditelnější při pohledu na sochu z profilu. Čelo postavy plynule přechází v nosní hřbet a poté v jasně vystupující nos s rovným hřbetem. Pod ním je naznačena ústa. Pod nimi přechází linie obličeje do zaoblené brady a dále do krku. Zadní část hlavy a klenba lebky tvoří hladký, klenutý obrys. Lebka působí, jako by byla mírně protáhlá a vyklenutá směrem nahoru. Tento dojem umocňuje tvar uší, která přiléhají těsně k lebce.
Socha nezobrazuje konkrétní osobu. Jedná se spíše o syntetický, univerzální obraz hlavy, který působí klidně a téměř meditativně. Postava nemá vlasy ani realistické detaily kůže. Místo toho umělec navrhuje čistou strukturu: rytmus kruhů, prázdnotu mezi nimi a mnoho světelných, barevných akcentů. Díky tomu „Gaia Lipenská“ spojuje dva řády. Na jedné straně jde o jasné znázornění lidské hlavy. Na druhé straně o abstraktní, geometrickou a prolamovanou konstrukci, v níž se zdá, že nejdůležitější jsou rytmus a světlo. V noci je objekt osvětlen. Černé pletivo obručí dominuje a je zdůrazněno chladným, bílým světlem. A barevné aplikace získávají záři.