Lokalizace: Piaristické náměstí
Socha nese název Lebka. Zobrazuje velkou, zjednodušenou lebku vytvořenou ze světlých dřevěných prken a trámů. Dřevo má přirozenou barvu. Na některých místech je téměř krémově světlé, jinde má teplejší, nažloutlý odstín. Na povrchu jsou patrná léta, suky, stopy po řezání i vruty. Dřevo není natřené barvou. Konstrukce otevřeně ukazuje způsob svého vzniku: spoje, lišty, vruty a překrývající se části. Objekt není realistickým anatomickým modelem. Jde o prostorovou konstrukci, která zachycuje základní tvar lidské lebky. Některé části připomínají police nebo fragmenty lešení.
Socha stojí na dlážděném náměstí vedle světlé stěny kláštera. Stěna má hrubý omítaný povrch. Díky tomu dřevěná lebka výrazně vystupuje na klidném a téměř jednolitém pozadí. Objekt lze obcházet a pozorovat z různých stran. Socha stojí přímo na zemi. Nemá samostatný podstavec. Spodní trámy vytvářejí základnu, která stabilizuje celou stavbu.
Lebka je nadživotní velikosti. Připomíná kus nábytku nebo dětský úkryt. Měří přibližně jeden a půl metru na výšku a asi dva metry na délku. Největší část sochy tvoří konstrukce připomínající horní část lebky. Má hranatý tvar se zaobleným, jako by seříznutým obrysem. V přední části je široká a lehce nakloněná. Boky se směrem dozadu zužují. Horní část netvoří hladkou klenbu. Je sestavena z několika ploch z rovných prken. Ty na sebe navazují pod mírným úhlem a společně vytvářejí zaoblený tvar lebky.
Přední část sochy připomíná obličej lebky. Na obou stranách se nacházejí velké nepravidelné otvory připomínající oční důlky. Nejsou kulaté ani souměrné jako u skutečné lebky, ale vznikají mezerami mezi šikmo a svisle uspořádanými prkny. Okraje očních důlků jsou rovné a tvořené prkny nakloněnými pod různými úhly. Mezi očními důlky vystupuje úzká konstrukce složená ze svislých a šikmých prken. Připomíná nosní kost nebo střední část obličeje. Tvoří ji několik světlých prken, které směřují dolů a jemně rozdělují přední část sochy na dvě poloviny.
Pod nimi se nachází široký obdélníkový rám. Vytváří spodní část obličeje a základ čelisti. Čelist je naznačena velmi zjednodušeně. Ve spodní části přední strany se nachází řada svislých prken umístěných vedle sebe s mezerami mezi nimi. Připomínají zuby, nemají však jejich přesný tvar. Jde spíše o rytmus jednoduchých dřevěných prvků. Dolní okraj čelisti působí široce a masivně.
Horní část lebky pokrývají prkna kladená jedno nad druhé. Jsou uložena rovnoběžně vedle sebe a vytvářejí pravidelné pásy. V přední části jsou orientována téměř vodorovně. Na bocích postupně mění směr a přecházejí do svislejšího nebo šikmého uspořádání. Tato změna orientace zvýrazňuje jednotlivé plochy konstrukce – přední, boční i zadní.
Hrany sochy jsou výrazné, místy ostré a hranaté. Nenajdeme zde měkké modelování ani plynulé přechody. Lebka je vytvořena z přímých řezů, šikmých prken a spojených trámů. Přesto si celek zachovává jasně rozpoznatelný tvar hlavy. Nejvýraznějšími prvky jsou velká horní část lebky, prázdné oční důlky, zúžený střed obličeje a spodní řada prken připomínající zuby.
Vnitřek sochy je prázdný. Prkna tvoří vnější plášť a nosnou konstrukci, zatímco střed zůstává otevřený. Uvnitř jsou viditelné další trámy a příčné výztuhy, které celou konstrukci zpevňují.